ŽIVNÉ ROSTLINY

Existuje velké množství rostlin co strašilky mohou přijímat zde najdete ty nejběžnější a nejdostupnější varianty.

Zvláště větší druhy strašilek se mohou často poranit o trny rostlin.

Tato sekce bude postupně doplňována o další druhy potravy.

Třezalka (Hypericum)

Čím dál častěji můžete na ulicích a v parcích narazit na keříkové varianty třezalky. Představují dobrou náhradu pro druhy konzumující eukalypt, ale velice dobře se dá využít u spousty jiných strašilek jako náhrada za ostružiník.
Nejlepší možností je si třezalku vypěstovat. Není náročná na půdu a má ráda slunná stanoviště. Opatřit ji lze v zahradnictvích, velkou nabídku mají i některé e-shopy. Pěstování ze semen je možné, ale doporučuji kupovat již větší sazeničky, které jsou snadno dostupné. Lze ji snadno pěstovat za oknem ve větších truhlících a zimovat v interiéru. Při vhodných podmínkách a dostatku prostoru můžete po roce mít až metrový keř. Jediným problémem je, že strašilky zkonzumují třezalky velké množství a pokud máte více jak pár jedinců, jeden keřík vám stačit nebude. Na zimu se keře stříhají.
Při výběru dávejte pozor na opadavé druhy jako Hypericum inodorum (třezalka nevonná), přestože má jemné listy, bohužel lze použít jako krmivo přes sezónu, dorůstá zhruba jednoho metru jako bohatý vysoký keřík.
Nejlépe použitelné jsou neopadavé varianty, těch je poměrně mnoho a objevují se pod různými jmény. Velice dobré zkušenosti mám s třezalkou určenou jako Hypericum patulum (třezalka rozkladitá), je neopadavá i když ke konci zimy listy bývají občas seschlé. Keř je velký dorůstá výšky kolem metru. Další neopadavý druh je Hypericum calycinum (třezalka kalíškatá), má použitelné listy přes zimu. Bohužel největším problémem je, že tento druh napadá blíže neurčený druh houbové choroby (podle příznaků se jedná nejspíše o rez). Je to spíše menší poléhavý keřík s velkými listy.
Třezalka tečkovaná či skvrnitá není vhodná jako živná rostlina pro strašilky.

Přehled

  • sběr či pěstování venku
  • přijímá velký počet druhů v chovech 
  • stálezelené (některé opadavé)
  • mrazuvzdorná
Třezalka rozkladitá (Hypericum patulum)
Porovnání pludů z leva Třezalka rozkladitá, kalíškatá, nevonná.
Zleva třezalka kalíškatá, rozkladitá, nevonná.
Spodní strana listu Třezalky kalíškaté napadena houbovou chorobou.

Eukalypt (blahovičník, Eucalyptus)

Zvláště australské druhy jsou přizpůsobeny na konzumaci eukalyptu. U velké části chovaných druhů v Evropě se dá nahradit ostružiníkem (Rubus) či třezalkou (Hypericum). U malých nymf může být náhrada potravy velikým problémem. Některé druhy konzumují pouze eukalyptus.
V našich končinách se pěstovat venku nedá, na vzrostlé stromy můžete narazit pouze v botanické zahradě či skleníku. Ovšem při dodržení správných podmínek je to velice vděčná pokojová rostlina. Ideální je jako přenosná, kdy zimování by mělo být v chladné místnosti s dostatkem světla. Vhodná teplota je 10-20 °C. Podstatnou roli při úspěšném přezimování hraje i vlhkost, ideální na přezimování je zimní zahrada či dost prosvětlená chladnější chodba / místnost. Přezimování v přetopeném malém bytě je velice problematické. Platí poměr – čím vyšší teplota, tím rostlina potřebuje více světla. V létě eukalypty potřebují dostatečnou zálivku, během velice horkých dnů udržuji půdu vlhkou či vodu v podmisce.
Nejsdnadněji si můžete obstarat Eucalyptus gunii, který je pro strašilky vhodný. V eshopech snadno naleznete semena, nejsou ani nijak drahá. Ta se nechávají klíčit na substrátu, potřebná je vyšší vlhkost. Ale pamatujte na to, než vám vyroste větší stromek z malé sazeničky, může to trvat dlouho
(i v řádu let). Moje největší roční sazenička má kolem 20cm, ostatní sazeničky v menších květináčích mají kolem 10cm. Na již vzrostlé stromky nelze narazit tak snadno, nejlepší šance je v zahradnictvích, a to nejčastěji zjara. Další dostupný druh u nás jsou E. citriodora, který však není vhodný jako potrava a E. globulus, se kterým zkušenosti nemám. Pokusy o množení řízkováním byly neúspěšné.
 

Přehled

  • pěstování na zahradě/ v interiéru (dle ročního období)
  • přijímá poměrně velký počet druhů v chovech 
  • stálezelený
  • není mrazuvzdorný
E. gunii
E. citriodora
Rok stará sazenice E. gunii.
Poškozený okraj listu.

Ptačí zob (Ligustrum)

Tato rostlina jse často vysazovaná jako živé keře v parcích, městech nebo okolo domů. Jedná se o velmi kompaktní keře, které se díky jejich rychlému růstu často zastřihují. Pěstování je velmi jednoduché, po vysazení do volné půdy není krom střihu třeba další péče. Vyhovuje jim slunné stanoviště Najít lze například ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) nebo ptačí zob vejčitolistý (L. ovalifolium). V zahradách lze také často nalézt atraktivní poddruh se špičkou na konci listů – L. ovalifolium atrovirens.

Přehled

  • pěstování/sběr venku
  • přijímají některé druhy
  • stálezelené
  • mrazuvzdorný
Vejčitý list ptačího zobu.
Vzrostlý keř

Hlohyně (Pyracantha)

Rostliny keřovitého vzrůstu bohatě poseté trny listového původu. Najít ji můžeme zejména v parcích a v okrasných zahradách. Nejčastěji pěstovaným druhem je hlohyně šarlatová (P. coccinea). Lze ji snadno odlišit od ptačího zobu díky zubatým okrajům listů a větvemi s trny, na pěstování je stejně nenáročná.

Přehled

  • pěstování venku
  • přijímá některé druhy
  • stálezelený
  • mrazuvzdorný
list Hlohyně
vzrostlý keř

Ostružiník (Rubus)

Ostružiníky jsou velice variabilní, lze nalézt i růžné opadavé či neopavadé křížence. Hybridizace mezi ostružníky je velmi častá, v důsledku čehož existuje více hybridů, než určených druhů. Na krmení je vhodný ostružiník, který je samozřejmě neopadavý a nemá listy s chlupy. Velice zajímavá odruda je „Oregon thornless“, má tužší listy než jiné odrudy, ale pro druhy, které nemají problém s rozkrmováním, je ideální. Ostružiník není problém pořídit (v zahradnictví atd.). Pokud máte dostatek prostoru pro pěstování, je to zcela nenáročná rostlina. Se škůdci nebývá problém, nejčastěji jsem narazila lokálně na listy napadené houbovými chorobami, ale pro celou roslinu to není žádné ohrožení. Ovšem nejlepší zdroj ostružiníku lze nalézt v lese – i pod sněhem jsou listy stále zelené a „čerstvé“. Řadíme sem i ostružník maliník (Rubus idaeus, v běžné řeči označovaný jako maliník).
 
 

Přehled

  • pěstování nebo sběr venku
  • přijímá velké množství druhů
  • stálezelené (pozor pouze některé odrudy)
  • mrazuvzdorný
Zahradní kultivar ostružiníku s trichomy na povrchu listů.
ostužiník z lesa

Jahodník (Fragaria), růže (Rosa)

Rostliny vhoné jako náhrada za ostružiník. Vzácně se mi při slabých mrazech stalo, že listy vydržely použitelné i přes zimu, není však vhoné se na to spoléhat. U jahodníku vidím výhodu ve velice  jemných listech u některých odrůd ("měsíční jahody"). V lese lze narazit na jahodník truskavec (Fragaria moschata) či jahodník obecný (F. vesca). Vyhovuje jim stinné až polostinné stanoviště. Růže tvoří mohutné keře, mohou tak sloužit jaho bohatý zdroj potravy. V našem okolí lze narazit na řůži šípkovou (Rosa canina) nebo na zahradní kultivary. Růži vyhovuje plné slunce až polostín. Jahodník stejně tka jako růže a ostružník patří do čeledi růžovité (Rosaceae), proto je velmi pravděpodobné, že strašilky budou přijímat i jiné zástupce této čeledi (kuklík, mochna, hloh, ...).

Přehled

  • pěstování nebo sběr venku
  • přijímá velké množství druhů
  • stálezelené (pozor pouze některé odrudy při slabších mrazech)
  • mrazuvzdorný
Jahodník velkoplodý
zahradní růže (Rosa spp.)

Psidium

Méně známy ovocný stromek, lze jej bez problémů pěstovat v obytné místnosti. Patří do čeledi myrtovité (Myrtaceae). Asi nejznámější rostlina z tohoto rodu je tzv. Kvajáva (Psidium guajava), díky svým jedlým plodům. Mnou využívaný druh je nazýván jako „Jahodový stromek“ (Psidium cattleianum), který při vhodných podmínkách může také zaplodit. Přes sezónu rostou velice rychle, také potřebují vydatnou zálivku, při nedostatku vody se listy kroutí. Pro přezimování je vhodné chladné a světlé místo, ideálně 10-15⁰C. Na internetových obchodech lze koupit i jiné druhy, některé jsou ovšem opadavé.

Přehled

  • pěstování v interiéru (velice snadné, roste rychle)
  • přijímá velké množství druhů
  • stálezelené (pozor pouze některé odrudy)
  • není mrazuvzdorný
Psidium cattleianum list
Psidium cattleianum v samozavlažovacím kvetináči.

Dub (Quercus), buk (Fagus), líska (Corylus)

Jedná se o rostliny stromovitého vzrůstu bohatě rostoucí v lesích, parcích či některých zahradách. Lze je podávat jako alternativní zdroj potravy místo ostružiníku. Vzhledem k jejich rozšíření je pěstování doma zbytečně zdlouhavé. Je však velmi jednoduché, jelikož o rostliny se po zasazení do volné půdy není třeba starat. Na obtížně rozkrmovatelné druhy je velmi vhodná líska turecká (Corylus colurna) či líska obecná (C. avellana). Z dubů ze u nás narazit na dub letní (Quercus robur), dub zimní (Q. petraea) a dub červený (Q. rubra). Do okruhu dubu červeného patří také dub bahenní (Q. palustris), který u náš však neroste tak hojně.

Přehled

  • sběr venku
  • přijímá poměrně velké množství druhů
  • opadavý
keřovitá líska
Dub napadený blíže neurčenou chorobou, nevhodný jako potrava.

Pěnišník (Rhododendron)

Pěníšniky, lidově rododendrony, jsou keře, které najdeme pouze v okrasných zahradách, vzácně v parcích. Ve volné přírodě se s ním nesetkáme. Pěnišníku vyhovuje stinné stanoviště ideálně pod většími stromy. Jsou to poměrně pomalu rostoucí keře, které uprostřed léta přestávají růst úplně na úkor bohatého kvetení. Pěstování je však snadné. Jako substrát vyhovuje rašelina nebo substrát pro pěstování borůvek, azalek nebo pěnišníků (všechny patří do stejné čeledi Ericaceae). Na zimu je potřeba substrát okolo stonku přikrýt mulčovací kůrou a chránit jej tak před silnými mrazy.

Pěnišník (Rhododendron)
Pěnišník (Rhododendron)

Libavka shalon (Gaultheria shallon)

Při hledání této rostliny nejspíše narazíte na jiné druhy Libavky (např. Gaultheria procumbens), které jsou běžně dostupné jako na výsadbu do zahrady. Bohužel dle dosavadních zkušeností strašilky ochotně přijímají jen  Libavku shalon (Gaultheria shallon). Doposud se mi nepoštěstilo koupit rostlinu přímko k výsadbě, ale pěstovat si ji není ani třeba. Po celý rok se ve většině květinářství prodávají již nařezané větve, jsou používány jako přízdoba do vazeb. Cena není nijak vysoká a většnou jde o dovoz ze zahraničí. Jediná nevýhoda je, že listy mohou být chemicky ošetřené, proto doporučuji po každé koupi čerstvé potravy nejdříve oszkoušet na malém množství jedinců. Listy mohou vydržet i více než týden použitelné. 

Zn.: Tato rostlina je blízká rodu Brusnice (Vaccinium) a strašilky ji také přijímají, bohužel rostliny z tohoto druhu jsou na rozdíl od libavky opadavé.

Přehled

  • k dostání v květinářství
  • přijímá velké množství chovaných druhů
  • k dostání po celý rok
Libavka shalon (Gaultheria shallon), listy z květinářství
Libavka shalon (Gaultheria shallon), listy z květinářství

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus)

Mrazuvzdorná rostlina, nenáročná na pěstování. Nevýhodou jsou tvrdé listy, které mají problém malé nymfy pozřít, vhodnější jsou mladé světlejší listy, které přirůstají od jara  až do podzimu.

rozpracováno
měkké listy x tvrdé zima, nevýhody, pěstování velký eř kole 5 m stálezelený, mrazuvzdorný

Přehled

  • sběr venku
  • přijímají některé druhy především rod Calvisia
  • stálezelený
Starší tmavší a mladší světlejší listy.

Břečťan (Hedera)

Velice běžná stálezelená rostlina. Narazíte na ní nejčastěji venku, starší rostliny mívají tvrdé listy, což může komplikovat krmení malých nymf, k dostání je ovšem i pokojová varianta (Hedera helix), která má sice malé, ale velice měkké listy. Na pěstování je velice nenáročná a může sloužit jako krásná dekorace. Strašilky nemají problém přijímat všechny běžně dostupné druhy.

Přehled

  • sběr venku či pěstování v interiéru
  • přijímají některé běžně chované druhy
  • stálezelený
Pokojový břečťan
Starší list volně rostoucího břečťanu u opuštěné budovy.