RADY A TIPY PRO ZAČÍNAJÍCÍ CHOVATELE
Než si pořídím...
Chov je snadný, bez zápachu i hluku. I přesto, že jsou to velice nenároční chovanci, tak jako každý jiný živý tvor potřebují určitou péči.
Nejlépe by jste měli zjistit o daném druhu co nejvíce ještě před tím, než si jej pořídíte. Zaměřte se na to, zdali budete mít po celý rok dostatek potravy. Jak strašilky rostou, potřebují čím dál více potravy. K chovu není třeba drahého vybavení. všem druhům dostačuje pokojová teplota. Dospělci mohou žít až rok.
Při manipulaci mějte na paměti, nejsou nebezpečné, ale při nešetrné manipulaci se umí bránit různými způsoby, Například Peruphasma využívá chemické obrany vylučováním sekretu paruphasmalu dráždící sliznice. Jiné strašilky (Heteropteryx, Eurycantha) se brání mechanicky – sekáním končetinami. Při šetrné manipulaci však není třeba mít strach.
Základní potřeby
Vhodná ubikace
Potrava
Vlhkost
Substrát
Dobře slouží ubrousky nebo kuchyňské papírové utěrky, lze však použít cokoli. U organických substrátů dejte pozor na plísně.
Inkubátor na vejce
Nádoba na rostliny
Potrava
- Jaká potrava?
- Kde ji nalézt?
- Jakou potravu nepodávat/nesbírat?
- Mám nasbíranou potravu ošetřit?
- Jak zajistit aby potrava vydržela co nejdéle čerstvá?
Strašilky se živí čerstvými zelenými listy. V přírodě jsou druhy často vázány na specifický druh rostliny, v chovech však přijímají alternativní druhy. Většinou se jedná o ostružiník (Rubus spp.), ptačí zob (Ligustrum spp.), třezalku (Hypericum spp.), blahovičník (Eucalyptus spp.) či libavku (Gaultheria spp.). Často přijímají i druh příbuzné výše zmíněných (jahodník, růže, dub, buk …), ovšem tyto rostliny nejsou stálezelené. Některé druhy přijímají také břečťan. Záleží na druhu, jako moc je polyfágní (kolik různých druhů rostlin je ochoten přijímat). (v dalším článku naleznete výpis všech námi používaných rostlin a jejich pěstování)
I malé nymfy spotřebují poměrně velké množství potravy, proto je pěstování v interiéru velice náročné a nepraktické. Ideální je pěstování na zahradě, tu ovšem nemá každý. Ostružiník lze nalézt snadno v lese, doporučuji si i vytipovat lokalitu, kde jej hledat i v zimě. Ptačí zob, třezalku nebo břečťan můžete vidět ve městech či parcích.
Nevhodná je lokalita kolem míst s chemickými postřiky (například pole) a kolem rušných silnic. Nesbírejte rostliny vážně napadené škůdci. Nepodávejte strašilkám uschlé listy, mají rády čerstvé a nenechte vodu, ve které jsou, shnít. Pokud se jedná o specifický druh rostliny, který je třeba koupit (Eucalyptus, Hypericum, Gaultherie, Psidium), musíme jej držet v karanténě alespoň 6 měsíců. Jinak hrozí riziko otrávení nymf insekticidy, které v rostlině kolují ještě dlouhé měsíce po aplikaci.
Než ji podáte strašilkám, odstraňte nečistoty a jiné živočichy na listech. To nejsnáze zajistíte oklepáním, opláchnutím listů (ve sprše) či namočením na nějakou dobu do vody. Pokud mají listy výrazně oschlé okraje, doporučuji odstranit nebo zastřihnout.
Potrava při dobré péči může vydržet použitelná až dva týdny, obvykle to ale bývá 5 - 7 dní. Základním předpokladem je dostatek vody. Tu nenechte shnít, je potřeba ji při každé výměně listí vyměnit také. V zimě rostliny vydrží čerstvé nejméně. Když rostlinu umisťujeme do vody, měly bychom stonek seříznout. Řez by měl být proveden šikmo a ostrými zahradnickými nůžkami, aby došlo k co nejmenšímu poškození stonku. Roztřepený stonek by měl být zastřižen. Použitelnost listů snižuje vysoká teplota a nízká vlhkost
Výběr druhu
Pro úplného začátečníka nedoporučuji náročnější druhy. Náročnost spočívá se striktními požadavky na vlhkost, živnou rostlinu či ve specifických podmínkách na rozkrmení čerstvě vylíhnutých nymf. Největším problémem bývá právě konkrétní potrava.
Při výběru dbejte na to, jaké podmínky můžete danému druhu doma poskytnout. Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující způsob chovu patří:
- Velikost
- Potrava
- Přítomnost chemické či jinak nepříjemné obrany
Zde je můj výběr nejvhodnějších strašilek pro začátečníky:
- Carausius morosus („pakobylka indická“)
- Medauroidea extradentata („pakobylka rohatá“)
- Extatosoma tiaratum („strašilka australská“)
- Peruphasma schultei („Strašilka ďábelská“)
- Eurycantha calcarata („strašilka ostruhatá“)
- Phaenopharos khaoyaiensis
+ Snadno se množí
+ Nemá chemickou obranu
+ Přijímá různé druhy rostlin (břečťan, ostružiník …)
+ Rozmnožování bez samců
- Nevýrazný vzhled
+ Snadno se množí
+ Nemá chemickou obranu
+ Přijímá různé druhy rostlin (břečťan, ostružiník …)
+ Rozmnožují se bez samců
- Nevýrazný vzhled
+ Snadno se množí
+ Má velice zajímavý vzhled, větší a robustnější než předchozí druhy (tím i potřebuje větší prostor)
- Přijímá hlavně ostružiník o břečťan či jiné stálezelené snadno dostupné rostliny nemá zájem
- Umí se bránit sekáním končetin a má neškodnou chemickou obranu (pouze při větším podráždění vydává slabý zápach)
- Samci jsou schopni letu (druh se množí i bez samců)
+ Nenáročný na vlhkost
+ Snadno se množí
+ Zajímavý vzhledem
- Chemická obrana dráždící sliznice
- Přijímá pouze ptačí zob (tato rostlina je ale velmi snadno dostupná a rychle rostoucí)
+ Přijímá břečťan i ostružiník
+ Nenáročný na vlhkost
+ Dlouhá délka života (na strašilky)
- mechanická obrana sekání končetinami, trny mohou způsobit i poranění, chemická obrana – vydávání zápachu
+ Snadno se množí
+ Nemá chemickou obranu
+ Přijímá ostružiník a příbuzné druhy
+ Rozmnožování bez samců
- Nepřijímá břečťan
- Větší druh - náročnější na prostor